Svatostánky na Liberecku ožívají díky občanských aktivitám

14.08.2014 12:35

LIBERECKÝ KRAJ: V minulosti záměrné ničení sakrálních staveb vedlo po celé republice téměř ke zničení vynikajících architektonických památek a uměleckých děl. Zmrtvýchvstání svatostánků Liberecka je v současnosti záležitostí spíše občanských iniciativ než zájmem státním.

Ilustrační foto
Milan Turek

LIBERECKÝ KRAJ: V minulosti záměrné ničení sakrálních staveb vedlo po celé republice téměř ke zničení vynikajících architektonických památek a uměleckých děl. Zmrtvýchvstání svatostánků Liberecka je v současnosti záležitostí spíše občanských iniciativ než zájmem státním.

Ateismus podle Marxova Manifestu znevážil jejich význam nejen duchovní, ale i historický a materiální. Po roce 1989 se pomalu proměňovaly tyto objekty ve šperky naší vlasti. Postupné zmrtvýchvstání chrámů – ozdoby vesnic a měst začalo před pětadvaceti léty. Důvodem návratu lidí do kostela není převážně víra, ale neobyčejná duchovní a kulturní atmosférou. Po četných rekonstrukcích a úpravách začaly sloužit především v době Vánoc, kdy je kladen důraz na tradici půlnočních mší svatých a koled. Písně svou nádhernou melodií a optimismem, radostí z narození děťátka lákají už dnes sta tisíce účastníků po celé republice. Chrámy, a to nejen na Liberecku, vstávají doslova z mrtvých a stávají se duchovními centry po celý rok.
Do kostelů a modliteben začínají občany zvát především muzikanti – sbory, orchestry a sólisté. Na Liberecku je již po mnoho let tradičním koncertním kostelem chrám Navštívení Panny Marie v Hejnicích. Pravidelné koncerty se konají každou sobotu ve tři hodiny a staly se významnou součástí kultury Libereckého kraje. V hojném počtu sem přijíždějí i němečtí občané.
Výjimečným se stal i Mezinárodní hudební festival Lípa Musica, který vznikl v roce 2000. Koná se vždy v období podzimu na Českolipsku, postupem času i mimo okres, kraj i Českou republiku. Organizují jej firma Bohemorum s.r.o. a občanské sdružení Arbor. Jeho zakladatelem je Martin Prokeš, sám aktivní a vynikající zpěvák. Festival od svého počátku sází na kvalitní programovou nabídku, která přitahuje kulturně náročné posluchače, a další k této náročnosti vychovává. Během festivalových koncertů zní hudba duchovní i světská. Jedním z hlavních cílů je přinášet kvalitní hudbu do malých obcí a znovu objevovat její krásu.
Nejsou to však jen tato dnes již významná kulturní centra s tradičním místy koncertů a určitým druhem hudby. V krajském městě jsou chrámy, kde vystupují renomované sbory a orchestry, ale působí také jedinci nebo, což je vůbec neobvyklé, i romská skupina. Hodně často v chrámech vystupuje školní mládež a také amatéři. Vznikají dokonce melodramatické útvary, určené pro chrámové prostory. Pochlubit se podještědskou svatbou může lidový soubor Horaček z Českého Dubu. Podještědskou svatbu uvádí především ve venkovských kostelích Podještědí.
V Liberci občané se spontánním zájmem iniciativně zvelebili kostely a organizují v nich kulturní akce.
V Ostašově, městské části města, je kostelík svatého Vojtěcha. Kostel byl postaven v roce 1833, po odsunu Němců až do dnešních dnů zůstal nevyužit. O jeho zvelebení a využití pečuje Občanské sdružení Spolek přátel Ostašova. Ostašovské děti v něm nacházejí prostor pro veřejná vystoupení za velkého zájmu občanů.
S podobnou iniciativou se setkáváme v Hanychově, kde se nachází kostel svatého Bonifáce. Jeho světec patří k německým misionářům osmého století. U nás je jediným kostelem, který je tomuto světci zasvěcen. Na opravu výrazně přispěli právě němečtí občané z města Fuldy, kde na náměstí stojí jeho pomník. Hanychovští nechali zhotovit kopii sochy fuldské. V letošním roce byla dokončena renovace kostela, ale kulturní akce se zde konají již řadu let. Vedle koncertů jsou to přednášky, ale také výstavky s duchovními tématy.
Na jedné straně lze vidět spontánní zájem občanů o využití sakrálních objektů společně s duchovenstvem a na druhé straně zájem cizinců o naše duchovní památky. Častá kritika na uzavřenost kostelů padá z úst turistů, kteří se zajímají o konání bohoslužeb.
Vedle občanských iniciativ existuje plán kulturního rozvoje obcí s podporou státu. V poslední době se propagují cyklostezky a naučné stezky, o které ze strany zahraničních turistů zas až tak velký zájem být nemusí. Na Liberecku jsou spíše vyhledávány památky například na svatojakubské cestě nebo na Via sacra. V Bautzenu dokonce vyšla kniha o chrámech v Libereckém kraji.