Unikátní deskový betlém z Ostašova našel útočitě v Severočeském muzeu v Liberci

České země pronásledované po celé dějiny barbarstvím střídajících se režimů dodnes těžce zápasí o zachování kulturních památek. Pro Severočeské muzeum proto bylo velkým svátkem, když byl zásluhou arciděkana Mgr. Radka Jurnečky a se souhlasem Biskupství litoměřického roku 2011 věnován do muzejních sbírek jedinečný deskový betlém, doposud uložený v kostele sv. Vojtěcha v Liberci-Ostašově.

Tři betlémové figury z první třetiny 19. století, malované na dřevěných deskách (v. 75 cm), nyní vystavené v muzeu ve velkém výstavním sále před prostorem kaple, tvoří střed a východisko právě probíhající výstavy historických betlémů. Krásná střední figura adorujícího pastýře, jenž přináší Ježíškovi spočívajícímu v jeslích beránka, pochází od jiného autora než P. Maria se sv. Josefem, přesto je tento betlém, byť neúplný, skvělým dokladem tvorby libereckých malířů.

Ve městě Liberci ještě před třicetiletou válkou za vlády Redernů na libereckém panství byly provozovány v době vánoční kantorem, varhaníkem a žáky hry o Narození Páně. Poprvé byla hra zachycena v městských účtech již roku 1600. Toto reformační školské divadlo, kde se jesličky mohly jako rekvizita vyskytovat, se odehrávalo před městskou radou, tedy mimo půdu kostela. Roku 1622 získal liberecké dominium Albrecht z Valdštejna a hned následujícího roku přišli do Liberce jezuité, kteří se zřejmě zasloužili o stavbu prvních jeslí v kostele sv. Antonína Velikého. Nejstarší archivní záznam, který lze interpretovat jako betlém, pochází z roku 1644, kdy zhotovil Melchior Gutbier podstavec na oltář pro scénu Narození Páně.

Od druhé poloviny 17. století působili v Liberci výhradně malíři, kteří obstarávali zakázky pro církev i město. Srovnáním s výpověďmi archivních pramenů sousedních obcí (Vratislavic nad Nisou, Janova Dolu), ale i dalších měst v severních Čechách se můžeme odvážit domněnky, že kostelní betlém v chrámu sv. Antonína Velikého v Liberci byl malován na dřevěných deskách. Potvrzením může být i skutečnost, že se Liberec stal v 19. století střediskem malby rovněž dvourozměrných papírových betlémových figur, a to mimořádné kvality.

Když se po zákazu stavby betlémů v kostelech (v Čechách roku 1784) začaly betlémy opět do kostelů v 19. století vracet, v některých lokalitách zůstali věrni místní tradici. Také v Liberci dali ještě roku 1835 "dobrodinci" zhotovit velké figury malované na dřevěných deskách pro oltář sv. Josefa v kostele sv. Kříže. O Vánocích představovaly Narození a na Hromnice Obětování Páně.

Zdroj