Jezulátko ze slonoviny, starozákonní výjevy i motivy z Kuksu, oltářní desky z Ostašova!

Liberec - Většinu roku jsou uložené na půdách nebo v depozitářích muzeí, kde trpělivě čekají na svůj čas. Přichází v době adventu, ale někdy výjimečně i dřív. Řeč je o betlémech.

Vůně klihu, terpentýnu a dřeva. Vůně kostelního příšeří i starých půd. To všechno provází už dva měsíce přípravy největší výstavy betlémů ze sbírek Severočeského muzea v Liberci. Vidět jich tam můžete víc než dvě desítky. Kromě malovaných s téměř půlmetrovými figurami a více než metrovými stromy, jsou tu zastoupeny i betlémy dřevěné, skříňkové s bizarními figurkami cizokrajných zvířat. Naprostým unikátem jsou pak oltářní desky, které se řediteli muzea podařilo získat z ostašovského kostela. „Jen figur je tu na 1300 upozornila kurátorka výstavy a naše přední odbornice na betlémy, etnografka Bohunka Krámská ze Severočeského muzea.

Ozdobou výstavy je pak divadelní dekorace s motivy skalního betlému od Matyáše Brauna ze zámku Kuks, soška Jezulátka ze 17. století či historické zpěvníky a žaltáře čili knihy žalmů. To všechno uvidíte v prostorách libereckého muzea. Výstava betlémů tam bude slavnostně zahájena právě dnes a potrvá do konce roku. 

Desítky hodin, stovky metrů

Než se ale figuríny zaskví ve své barevné kráse v nablýskaných vitrínách a ovečky se seřadí ve špalíru před jesličkami s Božím Synem, trvá to dlouhé týdny. Jen než se namačká tvrdý balicí papír natřený barvou, který tvoří podklad pro jednotlivé instalace. V rolích ho bylo sto metrů. A pak se trefit do dírky provrtané pod kašírovanou vrstvou v dřevěné konstrukci. Při pohledu na čekající padesátihlavé stádo oveček mi bylo paní kurátorky, která výstavu se svými pomocníky instaluje, docela líto.

„Ti lidé byli hrozně šikovní. Hlavně je vidět, že měli čas, že si vyhráli i s detaily a vypomohli si nápady," vysvětluje mi restaurátor David Lejsek, který trpělivě oživoval na dřevěných figurách dávných řezbářů barvy. Jednu po druhé. Denně jsem jich připravil zhruba deset, vybavuje si uplynulé měsíce. Nejprve bylo třeba figurky i v těch nejjemnějších záhybech řasnatých plášťů očistit od prachu. Zručnými tahy jemného štětečku namočeného v destilované vodě očistit figurku, osušit ji fénem a v jemných záhybech speciální houbičkou obalenou nemocniční gázou. Teprve pak se na figurku nanáší speciální přípravek na bázi vosku, který figury, vyřezané před zhruba dvěma stovkami let, znovu oživí a rozzáří. Na pozadí z jemného plátna nataženého do rámu musel dokonce sehnat speciální štětec z jemných liščích chlupů.

„Mým úkolem není měnit autentickou podobu, ale naopak co nejvíce zakonzervovat původní stav, aby z nich mohli vyčíst historické poznatky i badatelé za další desítky let," říká David Lejsek, jehož specialitou restaurátora, konzervátora a památkáře jsou hlavně kovy. Ale jak dodává, vše souvisí se vším, a člověk se od jednoho materiálu dostává k dalším. „Figurky v betlémech jsou hlavně ze smrku, který byl tady na horách dostupný, a z lípy, která je měkká. Ale v chudých chalupách řezali z toho, co zrovna měli. Také jako lepidlo se používalo to, co bylo právě po ruce. Klíh, smůla ze stromů, při opravách si vypomáhali třeba i kouskem chleba," popisuje David Lejsek postupy dávných řezbářů a odhaluje tím i samotný vznik betlémů. Ty se z kostelů, kde byly v době adventní vystavovány, přestěhovaly koncem 18. století do domácností. Jak měšťanských, kde si objednávali malované figury od malířů, tak i chudých chalup, kde se betlémy vyřezávaly. „Mohl za to císař Josef II, který v roce 1784 vykázal betlémy z kostelů, jako zlidovělou tradici nedůstojnou víře," připomněla Bohunka Krámská.

Zatímco v Krkonoších a Orlických horách se velké oblibě těšily právě vyřezávané dřevěné figurky, později hromadně vyráběné zejména na Králicku, na Liberecku se dařilo betlémům malovaným. „V textiláckých domácnostech byl stále prach ze zpracovávaných textilií, který ulpíval na dřevěných figurkách, ale na papíru se tolik nedržel. Toho třeba šikovně využili betlémáři na Českolipsku, jejichž dřevěné figurky jsou oblečené do sametových kožíšků," vysvětlila už dříve etnografka. „Významnou betlémářskou oblastí bylo také okolí Rumburka a Šluknova. Tam se tím živili lidé až do druhé světové války," upozornila etnografka.

Zvěstování i obrazy ze Starého zákona

Ústředním tématem betlémů bylo samozřejmě zvěstování o narození Božího Syna. „V betlémech se ale objevovaly i starozákonní výjevy," upozornila Bohunka Krámská. A tak kromě líbezných motivů venkovanů spěchajících spolu se třemi králi obdarovat Ježíška, nalezneme v betlémech vystavených v libereckém muzeu například i scény s Adamem a Evou, jablkem hříchu, vyhnáním z ráje či poněkud morbidní scénu Ábela zabitého svým bratrem Kainem. „V průběhu Vánoc se pak do betlémů dostávaly další postavy a výjevy. Postavy Adama a Evy se například v betlémech objevily pouze 24. prosince, 28. prosince se přidávaly výjevy z vraždění neviňátek a až 2. února, na Hromnice, se v betlémech objevila scéna přijetí Ježíše v Chrámu Páně. Přesná ikonografická pravidla se ovšem v domácnostech příliš nedodržovala," upozornila etnografka. Ukazuje na tom, že betlémy nebyly pouze náboženským symbolem, ale i určitou výpovědí o způsobu života i obživy oblastí svého vzniku. I proto se v českých betlémech objeví vedle svaté rodiny také třeba cvičící Sokol, sáňkařské závody a nebo vojsko v uniformě rakouské armády. Výstavu zahájí dnes, přístupná bude od pátku do konce roku mimo pondělí vždy od 9 do 17 hodin.

Kde se betlémy vyráběly?

Mezi nejvýznamnější betlémářské oblasti patřila u nás například oblast východních Čech, zejména v okolí obce Králíky, kde se dřevěné figurky vyráběly ve velkém a o vánočních trzích se rychle začaly šířit do celých Čech. Králické figurky proto můžeme najít i ve slavných betlémech krkonošských. Slavnou betlémářskou oblastí byl i Šluknovský výběžek. Tam se vyřezáváním dřevěných figur živili lidé až do 2. světové války. U nás patřily vedle samotného Liberce k nejvýznamnějším oblastem výroby betlémů Chrastava, Osečná, Frýdlantsko či Hodkovice.

První betlém v Liberci

První betlém stál v Liberci už za třicetileté války. První zmínky jsou z roku 1644 a vystaven byl ve zdejším kostele Antonína Velikého. Mezi nejznámější tvůrce betlémů na Liberecku patřili malíři Josef Führich z Chrastavy či Jakob Ginzel z Liberce. Jeho papírové figury s barokními výrazy můžetetaké vidět na výstavě v Severočeském muzeu. Zlidovělé motivy se do betlémů dostávaly až v 18. a 19. století, kdy se z kostelů přestěhovaly do domácností a lidové tvorby. Do té doby ctily ikonografická pravidla, podle kterých se například Ježíšek objevil v kolébce až po Štědrovečerní půlnoci.

O první adventní neděli do sv. Anny

První adventní neděle, která letos připadá na 2. prosince, je již tradičně termínem pro zahájení výstavy betlémů v Jablonci nad Nisou v kostele sv. Anny. I letos můžete zažít sváteční atmosféru se zpěvem koled a vystoupením folklorního souboru Jizera. Těšit se můžete na betlém z kašírovaného textilu, který pochází z Portugalska. Druhý z textilu je z jižních Čech. Vystaven bude i betlém z kukuřičného šustí, jehož postavičky dosahují až 30 centimetrů. Výstava nabídne i řadu dalších exponátů, historických i současných

Autor: Jana Švecová

Zdroj