Kostel  sv. Vojtěcha

1771 - 1833 

Za válečná utrpení v sedmileté válce dostala v r. 1770 obec odškodnění. Z takto získaných  prostředků nechali občané vystavět r. 1771 dřevěnou kapli, kterou zasvětili sv. Vojtěchovi. Zakoupili do ní také zvon, který byl ulitý mikulášovickým zvonařem Josefem Pietschmannem. Do té doby chodili místní na bohoslužby do blízkého Liberce.

Dřevěná kaple sloužila svému účelu až do r. 1827. Postupem času ale zchátrala, proto byla v letech 1832-1833 přestavěna na zděný kostelík. Stavbou byl pověřen F. Effenberger na přání majitele panství Kristiána Kryštofa Clam-Gallase. Původně byly nad vchodem rozšířeného kamenného kostelíka zazděny na věčnou památku dvě dělové koule ze sedmileté války. Kostelík byl renovován roku 1880 a během oprav byly tyto dělové koule odstraněny.

O sedm let později byla přistavena sakristie, instalovaly se nové varhany pocházející z Žitavy a nový oltářní obraz, triptych sv. Vojtěcha, sv. Josefa a sv. Antonína. V r. 1913 byl vymalován interiér, opraveny a natřeny kostelní lavice. Prostředky byly poskytnuty z kostelních sbírek. Koncem minulého století, zde utichnul život, přestaly se sloužit mše a budova i interiér chátraly.

V roce 2008 místní občané spolu se zástupci města začali pracovat na záchraně této památky. Byl proveden průzkum střechy a provedeny základní klempířské práce. Z prostředků města byly vystaveny obrubníky zamezující zatékání vody ze silnice do základů kostela. Začala se vyměňovat okna, která byla poškozena a některá dokonce zničena vandaly.

Od r. 2011 je kostel v péči Spolku přátel Ostašova, jehož členové zde pořádají benefiční koncerty, divadelní představení nebo výstavy, získávají také prostředky na nutné opravy stavby a inventáře.

Podklady:    Wikipedie,  studentské stránky o hotelnictví a cestovním ruchu, Státní oblastní archiv v Litoměřicích, pobočka Liberec, Archivní materiály a dokumenty poskytnuté místními občany , zpracovala: P. Haidlová - 07/2011

__________________________________________________________________________________________________________________

Patronem kostela je sv. Vojtěch, více informací o jeho životě najdete ZDE,  Od r. 2012 jsou v parku u kostels pořádány Ostašovské poutní slavnosti.

_______________________________________________________________________________________________________________

OSTAŠOVSKÉ VARHANY - Historie nástroje:

V roce 2007 bylo libereckým arciděkanským úřadem rozhodnuto o přemístění pozitivu z kostela sv. Vojtěchav Liberci-Ostašově do kostela Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů U Obrázku v Liberci Ruprechticích, a to především z důvodu plánované rekonstrukce celého objektu, tak i malého využití nástroje. Vzhledem k faktu, že nástroj byl posledních 20 let nefunkční, bylo zároveň rozhodnuto o jeho kompletní renovaci. Na základě konzultací s arciděkanským úřadem byl varhanáři Vítem Mišoněm a Radkem Janouškem vypracován projekt, týkající se převozu a rekonstrukce realizaci projektu došlo na přelomu let 2008-09.

Výrobce:

Podle církevních pramenů se jedná o díio žitavského var hanáře Antona Schustera, ktetý nástroj dodal v roce 1887 do kostela sv. Vojtěcha v Liberci-Ostašově, odkud byl nástroj v  roce  2008 prevezen do kostela U Obrázku. Nástroj není signovan, stavitele tedy neni možno ověřit.

Charakteristika nástroje:

Jednomanuálový positív s přivěšeným pedálem mechanické traktury se zásuvkovou vzdušnicí, osazený čtyřmi rejstříky. Skříň je jednodílná o rozměrech: výška 260 cm, šířka 185 cm, hloubka 90 cm, s pedálnicí 130 cm a třemi plochými poli. Obě boční pole obsahují němé píšťaly a v době průzkumu již byly odstraněny. Střední pole obsahuje 9 dnových píšťal s vysazovanými lábii Principálu 8'. Zakončení nad píšťalami je stylizovaný oblouk bez řezeb. Zdobným prvkem těchto polí je modrý proužek tvořící rámeček kolem píšťalových ploch. Postament varhanní skříně je půdorysně stejně velký jako horní část s prospektem. Povrchová úprava skříně je provedena bílým nátěrem.

Hrací stůl s manuálovou klaviaturou bez zdobených čel kláves s bílými celotónovými a černými půltónovými klávesami, s rozsahem 49 tónů (C-c ´´´, s chromatickou hlubokou oktávou), je zabudován zpředu varhan jako Spielschrank. Je uzavíratelný pomocí do stran se rozevírající rolety. Pedálová klávesnice - 25 kláves -je chromatického rozsahu C-c´.  Klávesy jsou pomocí spojkové hřídelnice pevně spojeny s tónovou trakturou v celém rozsahu. Rejstříková manubria na hracím stole jsou rozmístěna takto: Flaute 4´ Principal 81´; Oktava 2´ Gedackt 8´.

Traktura celého stroje je mechanická. Klávesnice je jednozvratná páka, od které jdou krátké stoupací abstrakty s regulací k úhelníku v kapsli a dále paprsčitě v chromatické posloupnosti pod ventily. Výjimku tvoří 6 tónů velké oktávy, které jsou převedeny hřídelemi na druhou stranu nad diskant.

Vzdušnice je zásuvková s chromatickým uspořádáním ventilů, pouze velká oktáva je rozvedena na Ca Cis stranu. Dubový rám vzdušnice je řemeslně zpracován na velmi dobré úrovni, rovněž ventilová komora s ventily svědčí o řemeslné dovednosti tvůrce.

Vzduchové hospodářství bylo tvořeno skladovým měchem s klínovým čerpačem, umístěným v postamentu positivu, a čerpání, tedy ovládání čerpacího měchu , bylo zajištěno klikou z pravého boku skříně druhou osobou- kalkantem. V současné době se již původní měch pro svoje nevyhovující rozměry a velký přesah za hranici skříně v nástroji nenalézá. Byl konzervován a uložen ve věži kostela. Na místě původního měchu byl postaven měch nový, splňující požadavlky nejenom prostorové, ale i konstrukční. K měchu byl připojen ventilátor a regulator vzduchu. Původní vzduchový kanál byl zachován a jde při levé boční stěně.

Píšťaly. Dřevěné píšťaly Krytu a Flétny jsou vyrobeny ze smrkového dřeva, u menších píšťal je víčko a předkrývka z javoru. Píšťaly jsou citlivě napuštěny povrchovou úpravou s mořidlem. Některé píšťaly krytu nesou stopy po dodatečném zvyšování výřezu do obloučku. Píšťaly flétny jsou konstruovány s lábii dovnitř a nafukováním štěrbinou z předkrývky. Mají poměrně nízké výřezy, neboť již štěrbina je povysunuta nad hranu jádra. Tento konstrukční zplusob fleten byl používán u firmy Heinricha Schiffnera (Strahov, Trutnov aj.). Na píšťalnici jsou postaveny nakoso, hranatými nohami zasazené do štoku. Od ds2 jsou kovové píšťaly přefukující. Také kryt končí kovovými píšťalami beze změny konstrukce. Kovové píšťaly jsou zpracovány standardními postupy manufakturní výroby konce 19. století. Principál 8´ má spodní oktávu krytou a společnou s Gedektem 8´, od c0 je za prospektem na konduktech naležato umístěno 5 dřevěných otevřených píšťal a od e0 stojí v kovu v prospektu a na vzdušnici v lavičce.

HISTORIE FIRMY ANDREAS SCHUSTER & SOHN

Zakladatel firmy Andreas Schuster se vyučil u varhanáře Leopolda Kohla, jehož firma sídlila v Bautzenu (Budyšín). Po roce 1867 se již podílel na vedení firmy s novým názvem Kohl und Schuster. Kolem roku 1870 se osamostatňuje a zakládá svoji firmu nesoucí značku Andreas Schuster se sídlem Lčbauerstrasse 12, Zittau(Zitava). V témže roce postavil svoje první nové varhany do kostela v Groshennersdorfu (nástroj byl kompletně renovován firmou A. Schuster a syn v roce 1999). Na přelomu století rozšířil své pole působnosti na Čechy, Prusko a Slezsko (dnešní Polsko), kde stavěl převážně dvoumanuálové varhany. Podle firemní evidence byly do roku 1945 na naše Území dodány nové, nebo rekonstruované původní nástroje. Především se jedná o destinace: Nová Ves nad Nisou, Janov nad Nisou, Smržovka, Jablonec nad Nisou, Lberec, Andělská Hora, Český Dub, Frýdlant (opus 40), Bílý Potok pod Smrkem, Ludvíkov pod Smrkem, Šluknov, Jiříkov, Horka (opus 51). Mezi jedny z největších patřily třímanuálové varhany s 45 registry umístěné v roce 1914 v evangelickém kostele na nám. Ceských bratří v Lberci (zbourán 1974). Za 140 let trvání firmy A. Schuster a syn bylo vyrobeno, přestavěno nebo opraveno, více jak 270 nástrojů. V roce 1994 zemřel poslední stavitel z rodu Schusterů, v současné době vede firmu mistr varhanářský Benjamin Welde.

Zdroj:  www.orgelbau-welde.de